• cz
  • en
Produkty

Číla Otakar

Otakar Číla (10. 3. 1894 Nová Paka – 28. 3. 1977) malíř.
Vyučil malířem obrazů u akademického malíře Josefa Mühla. Díky svému talentu byl přijat na Akademii výtvarného umění v Praze v roce 1913. Během studia v roce 1914 byl povolán do války. Jako dobrovolník v roce 1916 vstoupil do srbské armády, v roce 1917 do československých. Bojoval u Rhemny a odtud se dostal do Jekatěrinoslavi, kde působil jako malíř na soukromé obchodní škole.
Koncem roku Číla 1917 působil v Jurjevi, kde majiteli tamního panství maloval hrobku a obrazy pro tamní kostel. Roku 1918 se jako legionář dostal k 8. pěšímu pluku a s ním odcestoval do Penzy, dále na magistrálu do Vladivostoku, kde se zúčastnil bitev o město, a dále na Bajkal a Ural. Koncem roku 1919 byl přidělen v Irkutsku k typografickému oddělení československého generálního štábu, kde se podle jeho návrhů tiskly peníze pro bělogvardějskou Kolčakovu vládu a poštovní známky pro potřeby československého vojska. V roce 1920 Číla odjel na služební cestu do Číny a Indie, kde ilustroval časopis Times of India, ale především získal řadu malířských námětů. Domů se vrátil až v prosinci 1920 v hodnosti nadporučíka a přivezl si obrazy, skici, poznámky o krajinách, městech a lidech, které pak vystavoval na vánoční výstavě roku 1922 v Nové Pace a později také v Jičíně. Následujícího roku z ČSA vystoupil a pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 1925 absolvoval v oboru portrétní malířství pod vedením Vratislava Nechleby.Po ukončení Akademie výtvarných umění se přestěhoval do Nové Paky, kde si zařídil ateliér.
Již v té době získal několik cen za portrétní práce i za obrazy z cest, jeho obrazy byly zakoupeny do Památníku odboje v Praze.
V roce 1926 Číla odjel na studijní cestu do Albánie, kde namaloval portrét pozdějšího albánského krále Achmeda Zogu. Podle Čílova návrhu byl zhotoven i nejvyšší albánský řád.
Po návratu do Čech se Číla dále věnoval portrétní tvorbě, maloval celou řadu oficiálních portrétů. Kromě toho začal také malovat obrazy s oblíbenými mysliveckými náměty. Číla pravidelně vystavoval samostatně a zúčastňoval se i souborných výstav.  
V roce 1939 se zapojil do činnosti odbojové skupiny Obrana národa. Spolupracoval s parašutisty a v květnových dnech roku 1945 byl ustanoven vojenským velitelem v Nové Pace. Po roce 1948 byl vyloučen ze Svazu československých výtvarných umělců a bylo mu zakázáno vystavovat svá díla.
Otakar Číla byl zatčen 26. srpna 1949, v rámci akce Malíř. Byl obviněn z trestných činů velezrady a vyzvědačství. Souzen byl v procesu „Maděra Stanislav a spol.“, který se konal 26. června–7. července 1950 v Hradci Králové. Jednalo se o jeden z procesů navazujících na kauzu s „dr. Horákovou Miladou a spol.“. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 20 let, finančnímu trestu, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv. Po svém odsouzení prošel věznicemi Hradec Králové, Zámrsk a Praha-Pankrác. O. Číla byl podmínečně propuštěn v roce 1958. O jeho propuštění žádalo mnoho jeho kolegů. Po návratu z vězení nesměl vystavovat. Plné rehabilitace se dočkal 27. března 1990.